Zadávání veřejných zakázek v městské společnosti CHETES s.r.o. v uplynulém období (2016 – 2017) opakovaně probíhalo v rozporu s městskou směrnicí i se zákonem o registru smluv. Pochybnosti vzbuzuje také role zastupitele Leopolda Píska (ANO) jako obchodního zástupce společnosti, které CHETES protiprávně přiděloval zakázky, stejně jako i antedatovaný podpis jednatele CHETESu Ilji Mlátilíka na klíčovém dokumentu z doby, kdy ještě nebyl jednatelem.
Na druhé straně aktivita jednatele Mlátilíka (s podporou vedení města) v průběhu našeho průzkumu přispěla ke skokovému zlepšení systému zadávání veřejných zakázek, když společnost CHETES přistoupila na přehledný elektronický systém vhodne-uverejneni.cz.
Takový je závěr naší dlouhodobé analýzy zadávání zakázek ve společnosti CHETES, kterou jsme prováděli od září loňského roku.
Hlavní problém: porušování předpisů a nepřehlednost
Úvodem nutno zdůraznit, že kontrola zakázek neprobíhala plošně, ale pouze v několika vytipovaných oblastech. Problémy se vyskytly již při zažádání o informace ke konkrétním zakázkám. Vedení CHETESu sice ochotně komunikovalo, ale dlouho nebylo schopno doložit listiny ke konkrétním zakázkám (zejména v oblasti rekonstrukcí silnic), které byly vyžádány dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zároveň nebyl dodržen zákon o registru smluv, do něhož CHETES až po našich dotazech začal zpětně zakládat jednotlivé objednávky a faktury.
U některých zakázek nebyly požadované listiny o výběrovém řízení poskytnuty vůbec a jednatel Mlátilík přiznal pochybení hned. Vysvětlil, že došlo k chybě odpovědného zaměstnance CHETESu a věc s ním byla řešena dle pracovněprávních předpisů.
U jiných zakázek požadované dokumenty byly nakonec se zpožděním dodány. Vždy se jednalo o výjimky jednatele z městské směrnice (což směrnice sama o sobě v odůvodněných případech umožňovala). V žádné námi poptávané zakázce tedy nedošlo k soutěži či oslovení tří subjektů (jak směrnice preferuje), ale naopak byla vždy napřímo poptána konkrétní firma.
Pochybení v zakázkách pro firmu zastupovanou politikem Pískem (ANO)
V řadě z těchto zakázek figurovala společnost ASFALT OK, s.r.o. a na příslušných objednávkách byl uveden zastupitel Leopold Písek (ANO) jako její zástupce. Jednatel Mlátilík výběr této společnosti odůvodnil tím, že tak činil na základě požadavku Správy majetku města Chebu a příslušných zápisů z kontrolních dnů. To potvrzuje i zaměstnankyně odboru správy majetku Marcela Nečekalová, která byla jedním z úředníků podporujících infratechnologii, tedy inovativní způsob opravy asfaltových povrchů. „Pro mě infratechnologie bylo synonymum se společností ASFALT OK, protože nikde v okolí neexistovala jiná firma, která by infratechnologii prováděla. Dnes je takových firem 5 – 6, ale v té době byla jediná,“ vysvětluje Marcela Nečekalová. Paní Nečekalová, společně s jejím nadřízeným Pavolem Vančem i jednatelem Mlátilíkem se pak shodují v tom, že se infratechnologie i společnost ASFALT OK v daných zakázkách osvědčila.
Společnost ASFALT OK tedy měla být jediná firma v okolí Chebu, která infratechnologii v té době prováděla. Zda to byla pouze náhoda nebo cílené rozhodnutí, že se pro testování tohoto způsobu rozhodla chebská radnice zrovna v době, kdy tuto společnost zastupoval pan Písek z vládnoucího hnutí ANO, nelze z dostupných zdrojů prokázat. Zastupitel Leopold Písek (ANO) na naši e-mailovou žádost o vyjádření dosud nereagoval.
Jisté však je, že zadávání těchto zakázek bylo v rozporu se zákonem o registru smluv, vždy bylo v mimořádném režimu výjimek jednatele a minimálně v jednom případě byla zakázka přidělena zcela v rozporu se směrnicí města.
Zpětný podpis jednatele Mlátilíka
Vzhledem ke zpětnému zakládání listin do registru smluv panovalo podezření, že příslušné objednávky a výjimky nejsou pouze zpětně zakládány, ale i zpětně vyhotovovány. To se nakonec potvrdilo ve výjimce udělené společnosti ASFALT OK při první zakázce. Jednatel Ilja Mlátilík udělil v tomto případě společnosti ASFALT OK výjimku ze směrnice pro opravy komunikací s předpokládanou cenou 1 milion Kč, a to z důvodu „nutnosti operativní realizace a s ohledem na dobré zkušenosti a reference“. Výjimka je datována k 17. 2. 2016 a zakázka byla následně realizována v průběhu jara 2016. Problém je jediný – Ilja Mlátilík byl jmenován jednatelem až cca o půl roku později, tj. k 1. 8. 2016.
„Tento papír byl opravdu dodělávaný,“ potvrdil ekonomický náměstek pana Mlátilíka Vladimír Krýsl poté, co jsme výjimku jednatele Mlátilíka z února 2016 předložili na společné schůzce se zástupci města a CHETESu.
Zároveň, podle tehdy platné směrnice, měla být výjimka jednatele podmíněna i souhlasem vedení města. Pochybení v tomto případě je tedy i na tehdejších politicích (starosta Navrátil, místostarostka Seifertová, místostarosta Hojda).
Starosta Hrkal přičítá odpovědnost bývalému jednateli Dobrovolnému
Nepřehledný zmatek v systému zadávání zakázek v CHETESu přičítá starosta Hrkal předchozímu vedení CHETESu. „V CHETESu byl tzv. nesystémový systém, proto došlo k výměně jednatele CHETESu a postupnému narovnávání pravidel. Ta pravidla, jak zjišťujeme, tam nebyla správně nastavena, pan Mlátilík má v současné době další úkoly, které má zajistit. Souhlasím s Vámi, že tam nebylo všechno v pořádku, ale cesta k nápravám je nastavena a ke zlepšení stavu dochází,“ vysvětluje starosta Hrkal.
Předchozí jednatel CHETESu Tibor Dobrovolný (ČSSD) na post rezignoval na konci června roku 2016, a to po předchozí kritice právě od členů hnutí ANO (v čele s tehdejší místostarostkou Danielou Seifertovou) i od dalších zastupitelů.
V letošním roce došlo ke zpřísnění a zpřehlednění systému zadávání zakázek
Ve společnosti CHETES v letošním roce skutečně došlo k výraznému posunu, minimálně pokud jde o systém zadávání zakázek, když společnost přistupuje na přehledný elektronický systém zadávání zakázek převyšujících cenu 100 tisíc korun bez DPH. Do otevřené soutěže u každé takové zakázky tak budou mít přístup všechny firmy, které splňují daná kritéria. Veřejnost navíc bude mít možnost následně jednotlivé zakázky transparentně kontrolovat. „Toto je také bráno jako příprava na elektronizaci veřejných zakázek, která začne platit 18. 10. 2018,“ doplňuje jednatel Ijla Mlátilík.
Otázka, co dál – zrušit směrnici nebo posílit dodržování právních předpisů?
Zpřísňování pravidel pro zadávání zakázek má však i své odpůrce. „Já nejsem politik, já jsem praktik a řeknu vám to na rovinu, mě trochu vadí, že se svazujeme více, než nám ukládá zákon. Nevím, co k tomu politiky vede, ale hranice 100 tisíc, 250 tisíc nebo 40 tisíc, to jsou částky, které dnes na trhu žádná oprava komunikace nebo chodníku pomalu nestojí,“ uvádí vedoucí odboru správy majetku Pavol Vančo. „Stále chceme soutěžit, ale pomalu není s kým. Dle usnesení zastupitelstva se mají podporovat místní firmy, ale jak máme podporovat místní podnikatele, když musíme postupovat podle této směrnice?“ táže se pan Vančo a dodává, že primárně by mělo veřejnost zajímat, zda byly finance vynaloženy účelně.
Kritikem zpřísňování je paradoxně i sám jednatel Mlátilík, který (zřejmě pod tlakem okolností) pravidla zpřísnil na hranici 100 tisíc korun. „Já osobně bych zrušil všechny směrnice a řídil bych se zákonem, který platí celorepublikově,“ vysvětlil pan Mlátilík.
Podoba městské směrnice o zadávání veřejných zakázek, která doplňuje zákon o zadávání veřejných zakázek, existuje již mnoho let a čas od času se mění. Podoba tohoto předpisu je plně v rukou politické reprezentace města Chebu. Je tedy politickou otázkou, zda nutnost její změny (či zrušení) je pouze subjektivním názorem aktérů, na které dopadá, nebo objektivní skutečností.
Jiný problém v CHETESu – policie má prověřovat fakturaci za kácení stromů
Ze zápisů dozorčí rady společnosti CHETES vyplývá, že se v loňském roce tato rada mimořádně sešla kvůli podezření z dvojí fakturace zakázky při kácení dřeva v areálu Lokomotiva Cheb. Dle našich informací následně jednatel Mlátilík podal orgánu činnému v trestním řízení podezření o spáchání trestné činnosti jednoho ze zaměstnanců společnosti CHETES. Věc má být v současné době ve fázi prověřování.
