Předseda představenstva akciové společnosti Chevak Cheb Steffen Zagermann nám zaslal vyjádření podepsané jím a místopředsedou představenstva Jiřím Strádalem (ODS) v reakci na náš článek o vodném a mzdách vedení. Následně pak Ing. Zagermann ochotně zodpověděl naše doplňující dotazy i k otázce, která v současnosti hýbe veřejným děním na Chebsku – k návrhu stanov.
Mzdy části managementu klesly
Z vyjádření vyplývá, že údaje o mzdách zveřejněné ve výroční zprávě za rok 2013 jsou zkreslené díky odchodnému vyplacenému předchozímu managementu. „Mzda nového ředitele Ing. Zagermanna je nižší, než byla mzda odvolané ředitelky Ing. Polidarové. Mzda nové ekonomické manažerky paní Bracháčkové je nižší, než byla mzda odvolaného ekonomického manažera Ing. Golda. Mzda provozního manažera pana Kováře je na stejné výši, jako byla za minulého vedení,“ uvádí se doslova ve vyjádření. O kolik však odměny managementu poklesly, ale není podle nich možné, bez svolení těchto osob, zveřejnit.
Vodné a stočné musí být navyšováno
Navyšování vodného a stočného prý proto nemá souvislost s odměňováním managementu, ale s přísným programem v rámci dotace „Chebsko – environmentální opatření“. Společnost musí podle těchto podmínek vytvářet dostatečnou finanční rezervu. Kvůli tomu cena vodného a stočného stoupá a bude muset být navýšena i v příštích letech.
Finanční analýza dotace vznikla podle slov Zagermanna již v roce 2008. Již v té době se tedy dalo předpokládat, že k růstu vodného bude muset dojít a populistické výroky některých politiků z let 2009 – 2011 tak byly nerealistické.
Kdo navrhl nové hlasovací kvórum zůstává záhadou
Velmi ochotný Ing. Zagermann podle nás dostatečně nezodpověděl pouze jednu otázku – a to, kdo konkrétně stojí za návrhem změny stanov zvýhodňující velkého akcionáře NGW na úkor obcí. Podle Zagermanna se zvýšením hlasovacího kvóra původně myslelo na ochranu malých obcí, ale chápe současnou kritiku, že by tím naopak došlo ke zvýhodnění NGW právě na úkor obcí. K myšlence zvýšení hlasovacího kvóra se však nyní nikdo nehlásí.
_____________________________________________
V příloze celé vyjádření představitelů Chevaku (ke stažení):
_____________________________________________
Následná korespondence s Ing. Zagermannem:
Vážený pane předsedo,
vážíme si Vaší ochoty s námi komunikovat. Dovolte prosím, abychom se Vás proto zeptali ještě na několik informací v souvislosti se společností Chevak Cheb a.s., které aktuálně hýbou veřejným děním na Chebsku. Nejprve doplňující dotazy k Vašemu zaslanému stanovisku o mzdách managementu a ceně vody:
Z jakého důvodu jste ve výroční zprávě nezveřejnili souhrnnou částku za odstupné vyplacené v roce 2013 zvlášť?
Za rok 2013 byla ze strany společnosti vydána dle mého názoru velice transparentní a obsáhlá výroční zpráva, výrazně pozměněná a informačně rozšířená oproti těm, které v minulých letech připravoval bývalý management. Vámi citovaný údaj tam není, ale v budoucnosti nic nebrání rozsah zveřejňovaných informací rozšířit, nebude-li to v rozporu s ochranou osobních údajů dotčených osob.
Byla již od počátku sjednání dotace „Chebsko – enviromentální opatření“, tedy pravděpodobně od roku 2010, představitelům společnosti známá povinnost vytvářet finanční zdroje obnovy?
Společnost jako každý jiný vlastník ve vodárenství je povinna zpracovávat a realizovat Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací. Samozřejmě se v souvislosti s uvedeným projektem v Plánu s tvorbou příslušných zdrojů počítá. Faktorem, který jsme podrobně mohli začít analyzovat až po změnách v managementu společnosti, jsou údaje obsažené v tzv. finanční analýze tohoto projektu, ta vznikla v roce 2008 a je součástí dokumentace celé dotace.
Plánuje se z tohoto, či jiného důvodu, v následujících letech zvýšení vodného nebo stočného?
I v následujících letech bude muset dojit k navýšení ceny vodného a stočného pro naplnění podmínky spojené s udržitelností citovaného projektu. Zmíněná finanční analýza projektu, kromě povinnosti zajištění zdrojů obnovy majetku, předjímala na základě historických dat také růst řady nákladových položek a promítala jej také do návrhu ceny vodného a stočného. Díky zavedenému úspornému kurzu ve společnosti a dalším faktorům se však tento růst nákladových položek nepotvrdil. Jak moc se však budeme moci odchýlit směrem dolů od cen vodného a stočného pro další roky navržených v této analýze, to je nyní předmětem složitých jednání o závaznosti těchto údajů.
Plánuje se naopak snížení vodného nebo stočného poté, co odpadne povinnost vytvářet finanční zdroje za účelem zmíněné dotace?
V ceně vodného a stočného by se měly odrážet náklady spojené s dodávkou vody a jejím odkanalizováním. Pokud bude v této době prostor ke snížení vodného nebo stočného, je to samozřejmé možné.
Nyní dotazy směřující k tolik diskutovanému návrhu nových stanov:
Zajímalo by nás, zda návrh nových stanov (zveřejněný u pozvánky na valnou hromadu 11.6.2014 na stránkách www.chevak.cz) připravovala externě najatá osoba poskytující právní služby nebo zda si společnost změnu stanov zajišťovala sama?
Přípravu stanov zajišťovalo vedení společnosti s právními kancelářemi. Návrh byl následně projednáván a schválen v této podobě jak představenstvem, tak dozorčí radou.
Kdo a z jakého důvodu inicioval zvýšení hlasovacího kvora v bodech stanov 6.5.3 až 6.5.5 ze 2/3 na ¾ přítomných akcionářů?
(3/4 většinu zákon požaduje jen u některých kroků kapitálových společnosti, konkrétně vyjádřených v § 417 odst. 2,3 zák. č. 90/2012 Sb. Ne tedy u všech, které jsou v těchto ustanoveních uvedené. Některé menší obce se pak oprávněně domnívají, že tato změna vyhovuje pouze největšímu z akcionářů Chevaku, který vlastní více než 25% akcií a má tedy tzv. blokačního žolíka‘‘ pro blokování návrhů v bodech 6.5.3 – 6.5.4. všech ostatních akcionářů.)
V bodech 6.5.4. a 6.5.5. je souhlas alespoň ¾ většiny hlasů přítomných akcionářů stanoven zákonem 90/2012 Sb. § 417 (2), resp. § 417 odst. (3). a ¾ souhlas je rovněž uveden i v dosud platných stanovách. Zde se tedy nic nemění.
Vyšší hlasovací kvórum pro bod 6.5.3. bylo navrhováno v opačné logice, a to k ochraně zájmu menších obcí proti případnému společnému zájmu větších akcionářů. Mezí tím se optika pohledu na toto téma otočila a vznikla diskuze na téma možného blokování návrhů jedním akcionářem poté, co skončí platnost jeho prioritních akcií. Ale i tento pohled je samozřejmě legitimní a je nyní diskutována na straně akcionářů změna tohoto bodu na 2/3 většinu vyžadovanou zákonem. V současné době je tato 2/3 většina v platných stanovách a je vyžadována pro oba druhy akcií, tedy jak kmenové v držení obcí, tak prioritní v držení Gelsenwasseru.
Dále by nás zajímalo, proč tato zásadní změna není uvedena ve vysvětlovací zprávě k návrhu stanov?
(Uznáváme, že změna je ve stanovách zvýrazněna, ne každý si mohl změny všimnout.)
Zpráva k návrhu stanov není povinností, přesto jsme se pokusili ji i přes velký rozsah změn sestavit. Ve zprávě je akcionář informován, že v ní nejsou zachyceny veškeré navržené změny. Akcionář má ale zároveň všechny informace a celé změny stanov k dispozici. Kritiku však chápeme a na valné hromadě akcionáře na tento bod ve změně stanov zvlášť upozorníme.
Z jakého důvodu a z čí iniciativy byla na minulé valné hromadě prodloužena účinnost prioritních akcií z 1.1.2019 na 1.1.2020?
Důvodem je formální nesoulad ve stanovách společnosti a v dohodách uzavřených mezi společností a německým akcionářem, v nichž bylo přiznáno právo na prioritní dividendy do hospodářského roku 2018 včetně. O rozdělení zisku za rok 2018 se bude rozhodovat až na valné hromadě konané v roce 2019 a prioritní akcie by v této době již nebyly prioritními. Jednalo se tedy o narovnání stavu a zamezení nepřesného výkladu do budoucna.
Předem děkujeme za Vaše odpovědi. Věříme, že vyřeší řadu neznámých, které v současné době veřejnost na Chebsku zajímají. Vaše stanovisko, které jste nám již zaslali, zveřejníme v novém článku o víkendu (ať již s doplňujícími informacemi na výše uvedené otázky nebo bez nich).
S pozdravem
Petr Budil
Zprávy z Chebu
