Kulaté výročí komunistického puče v Československu je nejčastěji připomínáno událostmi v Praze. Mnohem méně se již ví, jak děsivý a okamžitý dopad měly únorové události do života města Chebu a jeho okolí. Od 23. února začaly v Chebu vznikat akční výbory Národní fronty, které si uzurpovaly veškerou moc ve zdejším okrese a začaly rozhodovat o osudech mnoha občanů. Vyhazov z politické funkce nebo ze zaměstnání tehdy znamenal min. mnohaletý velký „škraloup“ dotyčného a jeho rodiny (práce, studium), v horším případě vězení, někdy až na desítky let.
Muž na fotografii je někdejší místostarosta Chebu Josef Šafus, v době puče nejvýše postavený nekomunistický politik v Chebu za stranu národních socialistů. Býv. legionář a hrdina z bitvy u Doss Alto bydlel na tehdejším Masarykově náměstí (dnes Divadelní), obě jeho dcery studovaly na chebském gymnáziu a manželka pracovala v jeslích. Dne 24. února byl zbaven funkcí v rámci města Chebu, následně byl sledován policií a nemohl sehnat jakékoli zaměstnání (ani jako vrátný ve františkolázeňském hotelu). Když dostal informaci, že má být zatčen, rozhodl se pro emigraci. V březnu se mu podařilo i s celou rodinou u Libé přejít státní hranice. Nakonec se usadil v české čtvrti v Chicagu, kde choval krocany a manželka provozovala restauraci. Zemřel v roce 1977 a je pochován na tamním českém národním hřbitově.
Uvádíme dále několik příkladů (jen zlomek z mnoha) zničených životů občanů Chebu, často mnohdy mimořádných osobností, během únorového puče před sedmdesáti lety:
23. únor – v Chebu ustaven Okresní akční výbor
—–
24. únor – organizována generální stávka
na chebské radnici se stávky odmítá účastnit několik úředníků, druhý den je kvůli tomu čeká vyhazov ze zaměstnání (s možností dále pracovat již jen manuálně);
odvolán místostarosta Chebu Josef Šafus (nár. soc.);
odvolán ředitel pivovaru a předseda chebských lidovců Matyáš;
odvolán ředitel státní tiskárny v Chebu, národní socialista Nehasil (krátce poté odchází za hranice)
první čistky v radě chebského okresního úřadu – odstaveni lidovec dr. Páv (později vysídlen z okresu Cheb) a národní socialista Tůma;
—–
25. únor – prezident Beneš v Praze vyhověl požadavkům premiéra Gottwalda a komunisté se definitivně ujímají moci v zemi;
v Chebu dochází k prohlídce a zapečetění sekretariátu národně socialistické strany;
mimořádně zasedá chebské zastupitelstvo: zastupitelé nekomunistických stran jsou zaskočeni a neprotestují proti trestání úředníků, kteří se odmítli účastnit stávky;
propuštěni ze zaměstnání jsou i další městští úředníci, kteří nemají důvěru nového vedení;
odvolán ředitel chebské nemocenské pojišťovny Karneth (důvod: v době generální stávky nebyl přítomen při hromadném poslechu rozhlasu);
odvolán ředitel Obchodní a živnostenské komory v Chebu Iserle (býv. politický vězeň v době nacismu)
—–
26. únor – začínají čistky u mnoha chebských podnikatelů, je jim odebírána národní správa (v býv. Sudetech jakási obdoba „živnosti“), a to z rozmanitých důvodů: negativní vyjadřování o Sovětském svazu a o vládě, označování aktuálního dění za teror a gestapismus, podpora Marshallova plánu, atd.;
vyhozen prokurista chebského pivovaru Cheníček;
odejit přednosta celního úřadu v Chebu František Zita (býv. legionář z Ruska, v Chebu žijící od roku 1920, v kritickém roce 1938 účastník bojů proti Henleinovcům);
ze zaměstnání vyhozen první poválečný starosta Chebu, v té době zastupitel a zaměstnanec státních drah František Prepsl (nár. soc.)
—–
27. únor – na schůzi okresního akčního výboru v Chebu schváleny dvě rezoluce: protest proti českému vysílání BBC a požadavek na zatčení předsedy chebských lidovců Matyáše;
zatčen úředník města Chebu Alois Ptáčník, který se odmítl účastnit generální stávky;
vyhozen likvidátor chebské záložny Nápravník (aktivní člen Sokola, odchází za hranice);
národní správa odebrána provozovateli kavárny na náměstí Rudolfu Bláhovi (měl se údajně vyjadřovat o pracujícím lidu jako o chátře);
schůze OV KSČ v Chebu projednává zásah v redakci týdeníku Český Cheb (sociálně-demokratický tisk, který se kriticky vyjadřoval ke komunistům na komunální úrovni a v posledním vydání podpořil parlamentní demokracii a vyzýval k „boji proti strachu“);
akční výbor v Plesné požaduje odvolání tamního katolického faráře Poklopa (později denunciován, odchází do Belgie)
—–
28. únor – odvolán ředitel Úřadovny sociálního pojištění v Chebu František Dolanský kvůli tomu, že spolupracoval se zaměstnanci, kteří se nezúčastnili stávky;
prováděny čistky u Krajského soudu v Chebu, okamžitě odstaveni soudci dr. Hrouda a dr. Liška (ten později odseděl 14 let v táborech nucených prací a ve vězení), vyhozen vrchní strážmistr dozorců z chebské věznice Polívka, štábní strážmistr Šlais přeložen;
akční výbor v Chebu požaduje, aby každý zaměstnanec chebského soudu do října zadarmo odpracoval 30 hodin a nařizuje ve všech úředních místnostech vyvěsit podobiznu Stalina;
na chebském gymnáziu se vytváří akční výbor (do čela postaven dr. Ing. Rokos, býv. západní voják, výbor zde evidentně založen jako ochrana pedagogů a studentů před útoky revolucionářů);
z funkcí na okresním úřadě odchází řada členů sociální demokracie
—–
Tak v Chebu začal první týden z 42 let trvajícího totalitního režimu.
———————————————————————————————————–
Někteří však povýšili. Jeden z hlavních chebských revolucionářů, přednosta okresního úřadu Richard Dvořák (KSČ), si nejprve v únorových dnech přivlastnil zabavený stranický automobil chebských národních socialistů. Již o rok později byl náměstkem ministra. A zářná kariéra na sebe nenechala dlouho čekat (v letech 1952 – 1976: ministr zahraničního obchodu, velvyslanec v SSSR, ministr financí, velvyslanec v Indii a Nepálu, velvyslanec v NDR). Zemřel v roce 2009 v Praze ve věku 95 let.
NIKDY NEUSTUPUJME TOTALITNÍMU MYŠLENÍ – ANI NA KOMUNÁLNÍ ÚROVNI.
Čerpáno z knihy Václava Jiříka „Kupředu levá – historické epištoly z nejzápadnějších Čech“, nakl. Epocha 2008 /pozn.: z této knihy je též přejata soudobá terminologie jako „starosta“ a „místostarosta“, tehdejší ekvivalent zněl „předseda“ a „místopředseda místního národního výboru“, apod./