Zatímco vedení Karlovarského kraje čelí protestům studentů proti komunistickému radnímu Václavu Sloupovi, který v 80. letech vykonával funkci politruka u Pohraniční stráže, chebský zastupitel Jan Votruba (KSČM) má problém s kádrovým profilem jiného politika – císaře Fridricha II. Štaufského ze 13. století. Byl totiž Němec.
Pravidelně sledujeme a vítáme každý alternativní názor opozičního politika v jinak politicky jednostranných Radničních listech, březnový příspěvek městského zastupitele Jana Votruby je však i přes respektování odlišných názorů velkou výjimkou. Pominu-li mnoho hrubých chyb v textu RSDr. Votruby, je pozoruhodný nacionalisticky laděný obsah článku vyjadřující nechuť k chystanému vztyčení štaufského sloupu v blízkosti chebského hradu.
Štaufský sloup je 3,5 metru vysoký osmihran, který se vztyčuje v těch evropských městech, s jejichž osudem byl v historii spojen středověký rod Štaufů. Na náklady německé štaufské společnosti má být jeden takový unikát vyroben, dovezen a vedle chebského hradu slavnostně odhalen letos v červenci, při 800. výročí od podepsání Zlaté buly císařem Fridrichem II. na chebském hradě. Právě chebský hrad byl v období vlády rodu Štaufů velkolepě rozšířen ze starého kamenného hradu na císařskou falc, z jejíhož významu naše město „těží“ dodnes.
Z příspěvku zastupitele Votruby vyplývá, že by se nic takového nemělo realizovat, protože Štaufové byli německým rodem a Zlatá bula navíc narovnala vztahy s církví (což pro pana Votrubu zřejmě automaticky znamená negativní věc). Pan Votruba patrně za celou akcí spatřuje snahu o novou etapu germanizace zdejší oblasti: „Proto se ptám, je Nadační fond Historický Cheb, tak málo sečtělí, že by neznal dějinné události v tomto regionu. Nebo je za tím jiný podtext. Je pravdou, že na výstavbu sloupu přišli peníze ze zahraničí, na západ od našich hranic? Nebo už samo zdůvodnění výstavby sloupu je provokujícím prvkem, že stojí všude v těch zemích které Štaufové ovládali ( rozumějmě které si podrobili)?“
Nejsilnější opoziční strana v městském zastupitelstvu tak namísto informování občanů o kontrolní roli opozice využívá svůj prostor v Radničních listech k nacionalisticky laděným studiím. Podobně už v tomto měsíčníku brojil v předloňském roce i předseda klubu zastupitelů KSČM Radomír Honců proti připomínání egerlandské kultury.
Cheb stovky let nerozlučně patří k Českému státu. Stejně nerozlučně však patří k Chebu rod Štaufů a vůbec celá tisíciletá historie spjatá s německým obyvatelstvem. Snaha degradovat středověký rod Štaufů za to, že expandoval a podroboval si nová území, je stejný nesmysl, jako kdybychom zavrhli Přemyslovce za jejich proslulé výboje do dnešního Rakouska a dále k Jadranu nebo do Polska a dále k Baltskému moři.
Ať se nám to líbí nebo nikoli, automaticky navazujeme na dlouhou historii tohoto města, v drtivé většině spjaté s německým jazykem, kulturou a obyvatelstvem. Je na nás, zda chceme navázat na pozitivní stránku tohoto odkazu (na fascinující architekturu z doby Štaufů, Neumanna, Grünera či Haberzettla, na myšlenky a hodnoty Widmanna, Zechendorffera, Goetheho a Schillera, na obchodní a průmyslový rozmach města v 19. století, na odvážnou obranu německého Volkshausu před Henleinovci v roce 1938,…) nebo na negativní stránku odkazu (nacionalistické hnutí z dob rytíře Schönerera nebo poslance Karl Hermanna Wolfa, lustrování středověké historie a dychtivého hledání důkazů o germánských kořenech zdejšího města, chápání Slovanů jako cizorodého prvku, založení Sudetoněmeckého hnutí,…).
Mám takový neblahý pocit, že zastupitelský klub KSČM v Chebu svými příspěvky v městském plátku navazuje na to posledně jmenované, jen z opačné strany mince. To však, pevně věřím, do 21. století nepatří.
Libor Dušek
PŘÍLOHA: Celý článek zastupitele RSDr. Jana Votruby otištěný v Radničních listech (březen 2013):
Štaufský sloup?
Vážení spoluobčané.
Nadační fond Historický Cheb, nám v rámci krajinné výstavy 2013, připravuje vztyčení Štaufského sloupu u příležitosti 800 let podepsání buly Chebské. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, dovolím si malou exkursi do historie.
Štaufové jsou významný německý rod, který má pro německé země význam asi jako rod Přemyslovců pro země české. Štaufové a zde sám panovník Fridrich II., usilovali o sjednocení a vybudování původní antické Říše římské, pod jeho nadvládou. Obsahem podepsané budy Chebské je stvrzení toho, že Fridrich II, bude respektovat majetky a práva římské církve. Šlo o akt, který mu měl umožnit získat císařskou korunu, kterou uchazeče korunoval papež. Jinými slovy šlo o obchod ( jaká vzácná paralela s církevními restitucemi dnes).
Proto oslavovat Štaufy, na našem území, je historicky neodůvodněné.
Proto se ptám, je Nadační fond Historický Cheb, tak málo sečtělí, že by neznal dějinné události v tomto regionu. Nebo je za tím jiný podtext. Je pravdou, že na výstavbu sloupu přišli peníze ze zahraničí, na západ od našich hranic? Nebo už samo zdůvodnění výstavby sloupu je provokujícím prvkem, že stojí všude v těch zemích, které Štaufové ovládali ( rozumějme které si podrobili).
Z historického hlediska by Fridrich II., jinak beze sporu, na svou dobu schopný politik, měl být vděčný Přemyslu Otakarovi I. Neboť bez jeho pomoci, by se vůbec nemohl ujmout úřadu římského krále.
Žijeme na hranicích zemí, kde se již od dávných dob střetávaly dvě kultury slovanská a germánská. Je sice smutné, že docházelo i násilnostem a výbojům ale je to tak. Diplomacií především Přemyslovců toto naše regionální území zůstalo v českých rukou.
Proto pokládám otázku – skutečně potřebujeme na českém území Štaufův sloup.
Malý dovětek.: Hlásím se, k přes hraniční spolupráci s našimi sousedy ale vždy jen na základě rovný s rovným. Sleduji i činnost Nadačního fondu Historický Cheb a kladu si otázku, čí peníze jej vlastně ovládají.
Dr. Jan Votruba, zastupitel MZ Cheb za KSČM
