Přesně na den před sto lety, 11. srpna 1913, byl na Špitálském vrchu v Chebu slavnostně odhalen pomník zakladatele německého turnerského svazu (obdoby českého Sokola) Friedricha Ludwiga Jahna. Jednalo se o završení letité snahy turnerů zřídit pomník uprostřed své rozsáhlé germánské oblasti rozprostírající se od jižních Tyrol až po Severní moře.
Cheb byl vybrán po velkém úsilí chebských turnerů coby starobylé německé město, navíc s dostupným železničním spojením. Špitálský vrch vypínající se vysoko nad řekou Ohří poskytoval působivý pohled na město i okolní krajinu. Monument z bavorské žuly byl vztyčen na umělém kopci, který měl u paty průměr 30 metrů a byl nasypán z hlíny pocházející ze všech německých zemí. Korunou této vyvýšeniny byl skoro šest metrů vysoký, nahrubo opracovaný kamenný blok s turnerským znakem. Kámen byl obklopen třemi mocnými orly hledícími přes Chebsko do Čech, Bavorska a Saska.
Pomník měl představovat posvátnou horu ve smyslu imaginárního středobodu všech Germánů. Na dvou terasách se nacházely kameny s vytesanými jmény třinácti žup Turnerbundu a se jmény německých velikánů – Arminia, Martina Luthera, Friedricha Schillera, Ernsta Moritze Arndta, Johanna Gottlieba Fichteho, Theodora Körnera, Josefa II. a Otto von Bismarcka. Středový monolit měl svou archaickou formou oslavovat velikost germánství. Nad pomníkem proto vystupoval sám starověký bůh Ódin se svými havrany a magickým kopím. Kolem dokola byl pak vysázen dubový háj a další kameny se jmény německých spolků.
Pomník byl slavnostně odhalen 11. srpna 1913 během 6. německé spolkové tělovýchovné slavnosti pořádané v Chebu i u 100. výročí bitvy národů u Lipska, které se tehdy účastnil i chebský regiment. V říjnu roku 1945 byl pomník nově příchozími Čechy jako symbol německého nacionalismu odstřelen. Jeho fragmenty, pahorek s hlínou německých zemí i dubový háj se však nachází na místě dodnes.
Zdroj:
Z. Černý, M. Fišer – Umění v Chebu, 2013
H. Sturm – Eger: Geschichte einer Reichsstadt, 1952
