Kladenský podnikatel chtěl od města koupit nejdříve lukrativní pozemky v Májové, poté před nádražím. Když to po protestech občanů nevyšlo, odmítl splnit povinnost demolice vlastní dočasné stavby. Ruinu nyní odstraňuje firma najatá exekutorem. Reportáž shrnuje mnohaletý boj obyvatel Májové proti záměrům investora, ale i proti utajovaným krokům minulého vedení města.
přepis reportáže:
Mělo jít o utajený prodej městských pozemků pro VIP developera nebo o oprávněnou snahu obnovit původní linii domů na Májové? Letitý spor občanů s kladenským podnikatelem odhalil slabiny městské politiky v Chebu. Konečný výsledek však dává naději všem občanům, kteří se pouští do boje s větrnými mlýny.
Exekuční demolice ruiny po bývalém nevěstinci a diskotéce v Májové ulici je výsledkem dlouhého boje obyvatel sousedního věžáku proti kladenskému spekulantovi s nemovitostmi. Ve sporu figurovalo i město Cheb jako vlastník pozemků pod objektem. Právě aktivita představitelů města v celé kauze prošla pozoruhodným vývojem. Od nestandardní podpory předluženého podnikatele až po aktivní spolupráci s exekutorem.
V době, kdy podnikatel Vojtěch Kubálek z Kladna získal bývalou diskotéku do svého vlastnictví, byla již tato stavba dle zákona určená k demolici, a to nejpozději v únoru 2014. Je tak pravděpodobné, že pan Kubálek nabyl budovu účelově, pro lepší vyjednávací pozici s městem Cheb. Po plánovaném zakoupení pozemků chtěl ruinu zbořit a na místě vybudovat dům se supermarketem a kancelářemi. Investici ale odmítli obyvatelé sousedního věžáku, kterým by vybudování komerční budovy v těsném sousedství citelně zhoršilo kvalitu bydlení. Na to nakonec slyšela i většina zastupitelů města a prodej pozemků neodsouhlasila.
Když město neprodalo, podnikatel nedemoloval. Navzdory tomu, že mu to ukládal zákon. Nakonec stavbu rozebírá firma, kterou po složitém procesu určil exekutorský úřad.
Prvotní příčinu celého sporu lze najít v historickém vývoji města. Hlavní propagátor výstavby, někdejší místostarosta Tomáš Linda, argumentuje, že Májová ulice měla před válkou logickou linii a věžák byl v 60. letech minulého století na místě vystaven v rozporu s linií uliční fronty, která by nyní měla být obnovena. Odpůrci výstavby ale namítají, že nelze jednu křivdu napravovat druhou a prostor před nynějším domovem desítek rodin bezohledně zastavět. Obyvatelé Májové proto navrhovali na místě obnovit městskou zeleň se zázemím pro občany čekající na MHD a zrekonstruovat celý vnitroblok.
Radnice měla v zásadě dvě oprávněné možnosti. Vyjít obyvatelům vstříc, pozemky neprodat a v souladu se zákonem vyžadovat po majiteli demolici zchátralé budovy, nebo pozemky výhodně prodat podnikateli k výstavbě a řádně se vypořádat s dotčenými obyvateli – např. vykoupením bytů a demolicí nevhodně postaveného věžáku. Podobný problém vyřešili v nedávné době v Kutné Hoře.
Město Cheb však zvolilo jiný postup – snažilo se pozemky rychle prodat předem určenému zájemci a proces maximálně utajit. Záměr prodeje visel na úřední desce o 14 dní kratší dobu, než ukládá městský předpis. Jak navíc upozornil opoziční zastupitel Václav Jakl, jméno kupujícího pana Kubálka bylo oficiálně známo již pět dní před samotným vyvěšením záměru na úřední desce. Celý proces se tak proměnil v nepodstatnou formalitu.
Za takový postup radnice sklidila nejen kritiku místní veřejnosti, ale i nelichotivou celorepublikovou anticenu ZAVŘENO.
Věc se v lednu 2014 dostala i na jednání zastupitelstva města, kterému byl předložen návrh prodeje pozemků podnikateli Kubálkovi. Přítomné zastupitele i četné publikum z řad občanů na úvod rozpravy zaskočil tehdejší starosta Pavel Vanoušek návrhem na tajné hlasování o prodeji. Odůvodnil to obavou, že by zastupitelé jinak hlasovali pod tlakem veřejnosti.
Pavel Vanoušek: „…tak navrhuji, aby hlasování ve schvalovací části proběhlo tajnou volbou.“
Tento nestandardní krok však většina zastupitelů nepodpořila.
Petr Černý: „…si myslím, že je to nedůstojný tomu, aby my jsme tady tajnou volbu provedli – nejen že to vyvrátí spekulace, že byl na někoho tlak, ale naopak to zavdá ty spekulace. A ty lidi si myslim, že tady čekaj, ty lidi, kteří nás zvolili, kteří dnes přišli, ty čekaj na to, jak se k tomu každej zastupitel postaví. A proto pokud to možný je, tak já proti tomu dávám protinávrh, nevím jestli je to možný, aby se hlasovalo po jménech. Nikoli tajně, ale po jménech.“
Potlesk.
Pavel Vanoušek: „Anó… anó, to je protinávrh, který… o kterém, o kterém se bude hlasovat před tím mým návrhem.“
Samotný návrh prodeje pozemků Vojtěchu Kubálkovi nakonec ve veřejném hlasování podpořilo pouhých pět zastupitelů.
Vedlejším efektem této kauzy pak byla snaha vedení města prodat podnikateli Kubálkovi prostor před chebským nádražím. V tomto případě vyšlo najevo, že developer má na chebské radnici dveře opravdu otevřené dokořán.
Aniž by o tak klíčové lokalitě byla vedena širší diskuse nebo architektonická soutěž, byla ze strany města Cheb okamžitě po neúspěchu na Májové poptána studie za desítky tisíc korun u renomovaného ateliéru A69. Architekti dostali pokyn zpracovat studii v urychleném nouzovém režimu. Pouhé dva měsíce od odmítnutí prodat pozemky na Májové, byl zastupitelstvu předložen ke schválení záměr prodat plochu před nádražím, který opět narazil u zastupitelů, a tentokrát i u širší části veřejnosti.
Václav Jakubík: „Vy jste to jako město uspěchali … to je mi Tome líto … aspoň poptávkou soutěž … já bych těch sto tisíc pak tady schválil, aby to vypadalo, děkuju.“
Na dotazy opozičních zastupitelů, kdo studii zadal zpracovat, vedení města mlčelo. Až na základě zákona o svobodném přístupu k informacím byla radnice nucena odpovědět – studii objednal místostarosta Tomáš Linda.
Starosta Vanoušek sice zpětně odůvodňoval, že jde o dlouhodobou myšlenku, se kterou se bude dále pracovat, věc se ale ve skutečnosti na zastupitelstvu ani na žádném veřejném projednání s občany již nikdy neobjevila. Zbytečně rychle načasovaná akce, „šitá na míru“ jednomu konkrétnímu investorovi, zřejmě na řadu let zmařila jinak legitimní diskusi o budoucnosti přednádražního prostoru.
Investor prohrával. Nedisponoval žádnými klíčovými pozemky v Chebu, pouze ruinou na Májové se zákonnou povinností demolice a smluvními závazky vůči městu Cheb. Z protežovaného investora se stal neseriózní dlužník města, který přestal komunikovat.
Do hry vstoupil stavební úřad v Chebu, který pana Kubálka neúspěšně vyzýval k demolici stavby. Chátrající objekt jako by měl být trestem pro místní obyvatele za to, že se ozvali a neustoupili ze svého stanoviska.
Nakonec až insolvenční řízení s panem Kubálkem přimělo vedení města k aktivnímu řešení, o které se zasloužila především nová místostarostka Daniela Seifertová. Město Cheb vyčlenilo ze svého rozpočtu přes dva miliony korun, za které exekutor prostřednictvím stavební firmy objekt demoluje. Částku pak bude pro město Cheb vymáhat po podnikateli Kubálkovi.
Obyvatelé Májové, kteří nejprve 20 let trpěli v těsném sousedství svých domovů diskotéku a nevěstinec, si po dalších letech nejistoty mohou oddechnout. Po demolici objektu má následovat decentní obnova zeleně. Neúnavné dlouholeté úsilí občanů, mezi kterými je třeba především zmínit paní Janu Holkovou, Evu Hájkovou a gymnaziálního profesora Karla Fatku, se vyplatilo.
